|
Un verano de música en Praga |
|
Pondělí, 02 Červenec 2012 12:33 |
|
Praga es una ciudad de Europa a la que siempre vale la pena viajar. Lejos de las difíciles temperaturas hivernales de la ciudad, la capital checa se llena de luz en verano y ofrece infinitas posibilidades a los amantes de la música y el arte.
|
|
Unikátní výstava ikon a výtvarný seminář |
|
Úterý, 26 Červen 2012 19:12 |
|
Výtvarný seminář u sv. Tomáše, pondělí 2. července – sobota 7. července 2012 Výtvarný seminář u sv. Tomáše, pondělí 2. července – sobota 7. července 2012 6 dní od 9:30 do 4:30 (hodinová přestávka na oběd). Maximální počet účastníků: 10. Seminář vede Fr. Richard G. Cannuli, OSA Náplní semináře je malba ikony sv. Augustina z Hippo, 11 h X 9 w. Malba bude provedena podle byzantské ruské tradice – desková malba vaječnou temperou, vykládaná 22karátovým plátkovým zlatem. Materiál bude zajištěn. Seminář poskytne účastníkům také čas k reflexi nad spiritualitou „ikony“ ve smyslu jejího místa v církvi a symbolismu, který je používán při její tvorbě. Účastníci semináře si odnesou dokončenou ikonu. Cena semináře je 420.00 USD. Důležité: NENÍ ZAPOTŘEBÍ ŽÁDNÝ UMĚLECKÝ TALENT, jen vlastní úsilí a touha. Přihlášky, prosím na :
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Unikátní výstava ikon v klášteře sv. Tomáše na Malé Straně
V klášteře sv. Tomáše, Josefska 8, Praha 1 bude v pátek 22. června veřejnosti otevřena unikátní výstava ikon soudobého amerického umělce Richarda Cannuli. Pod názvem "Navždy staré, navždy nové - posvátné poklady" představí Cannula svuj osobitý interpretační pohled na ikonické obrazy. Na výstavě budou k vidění exponáty využívající různých výtvarných technik od textilií až po fotografie, které nabídnou pohled na staleté svatyně umístěné podél ulic a průchodů jižní Itálie a Sicílie, místem narození umělcova dědečka.
Richard Cannula je klasickým ikonografistou i mezinárodně uznávaným akvarelistou a výtvarníkem na textilie a sklo. Ve své tvorbě tyto obory, a nejen je, kombinuje do charakteristického znázornění svatyní podél cest a soch nesených při průvodech věřících v rámci oslav svatých dnů.
„Myslím, že jsem svými ikonickými obrazy dosáhl prozatím na hranici svých možností,“ říká Cannula o své výstavě.
Pro umělce je umění ikonografie meditací. Pro Cannuliho představuje starodávný a velmi precizní proces vytváření obrazu Ježíše Krista, Matky Boží nebo římskokatolického svatého duchovní cestu, po které kráčí po většinu svého života.
„Kreativní vyjádření je proces, při kterém se člověk neustále dotýká spirituality. V kreativitě začínáme znát našeho Stvořitele,“ poznamenává.
V článku pro časopis ICON napsal uznávaný recenzent Burton Wasserman:
„Z uměleckých děl dýchá vzácný duch mysticismu. Tato výstava pomáhá umělci dostat se do kontaktu se svým publikem a jednotlivé diváky vyzývá, aby se sobě navzájem otevřeli a snažili se respektovat ducha a tajemství života,“ poznamenává Wasserman.
Cannula byl vysvěcen v roce 1999 na kněze. Zájmy Cannuliho jako náboženského umělce jsou rozmanité. Z pozice certifikovaného liturgického poradce navrhl podobu míst uctívání pro mnoho náboženských komunit. Jeho návrhy vitráží, mozaik, nábytku pro svatyně a liturgických rouch lze spatřit v různých místech uctívání ve Spojených státech amerických i v zahraničí. Kromě toho přednáší ikonografii, umění a prostředí liturgického prostoru. Jeho akvarely a malby akrylem a temperou se vystavují samostatně i při společných výstavách po celém světě.
„Umění není metaforou tvorby; jde o pokračování jeho přítomnosti,“ poznamenává.
Cannula pusobí jako zakladatel, ředitel a kurátor galerie umění Villanova University a řádný profesor umění. Výstava zobrazuje 30 velkých nástěnných děl, 15 ručně zpracovaných liturgických rouch a 43 tradičních ikon z plátkového zlata a tempery.
Výstava bude veřejnosti otevřena do 22. července vždy od 09: 00 do 17:00 hodin. Vybraná díla z výstavy jsou rovněž k náhledu na webové stránce www.richardcannuli.org.

|
|
|
Tres películas latinas en el Festival de Karlovy Vary |
|
Neděle, 24 Červen 2012 22:34 |
Estrada de Palha / Hay Road Soutěžní sekce Režie: Rodrigo Areias
Portugalsko, Finsko, 2011, 95 min
Ne každý mstitel se musí na cestu vydávat s vidinou krvavé pomsty, ne každá cesta se odehrává za trysku koní. Rozřešení ale stojí na konci každé z nich. Uhrančivý filozofující western poukazuje nejen na nadčasovost myšlenek v něm zachycených, ale i přetrvávající poutavost všestranného žánru.
Ukamenování svatého Štěpána / La lapidation de Saint Etienne / La lapidation de Saint Etienne Soutěžní sekce Režie: Pere Vilà i Barceló
Španělsko, Francie, 2012, 80 min
Etienne je starý nemocný muž, který žije sám v bytě přeplněném předměty a odmítá ho opustit, i když mu už nepatří. Téma stáří a osamělosti tu není zpracováno tradiční formou psychologického příběhu, autor směřuje v duchu současného katalánského filmu k co největší strohosti, až abstrakci.
Bella Vista / El Bella Vista / The Bella Vista Soutěž dokumentárních filmů Režie: Alicia Cano
Uruguay, Německo, 2012, 73 min
Hravý snímek zaznamenává proměnu klubovny bývalého provinčního uruguayského fotbalového týmu Bella Vista v nevěstinec pro transvestity a poté v katolickou kapličku. Postavy filmu připomínají na jedné straně magicko-realistický mikrosvět Márquezových románů a na druhé straně antihrdiny Okresního přeboru.
Vrásky / Arrugas / Wrinkles Deset evropských režisérů očima Variety Režie: Ignacio Ferreras
Španělsko, 2011, 89 min
V ručně animovaném vyprávění Ignacia Ferrerase se mísí pochmurná skutečnost domova důchodců s magickým surrealismem. Film vznikl na základě komiksu Paca Rocy, ověnčeného Španělskou státní cenou za nejlepší komiks roku 2008, a sám obdržel filmové ceny Goya v kategoriích Nejlepší animovaný film a Nejlepší scénář.
Karlovarský festival ocení herečku Susan Sarandonovou V průběhu slavnostního zakončení 47. ročníku MFF Karlovy Vary převezme Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii Susan Sarandonová. Den před slavnostním zakončením Susan Sarandonová osobně představí festivalovému publiku film Jeff, který žije s mámou (Jeff Who Lives At Home).
Narodila se v duchovně založené rodině, a tak její první studijní kroky nesměřovaly jen k umění, ale na Catholic University ve Washingtonu rovněž studovala matematiku a filosofii. Zde také poznala svého prvního manžela, herce Chrise Sarandona, který výrazně ovlivnil její rozhodnutí věnovat se herectví. První úspěch jí přinesla role v krimikomedii Joe (r. J. G. Avildsen). Po rozpadu prvního manželství došlo k zásadnímu obratu v hereččině umělecké kariéře, když se seznámila s vynikajícím režisérem Louisem Mallem. Jeho schopnost využít herecké mnohostrannosti Susan Sarandonové se odrazila ve filmu Děvčátko (Pretty Baby) z roku 1978, nostalgickém příběhu prostitutky, jejíž dcera se rozhodne pokračovat v matčině řemesle. Dva roky na to si již odnášela první nominaci na Oscara za hlavní roli v Malleově romantické krimi Atlantic City.
Další vlna zajímavých rolí a také statut skutečné hvězdy přichází v polovině 80. let. Odstartovala ji komedie Čarodějky z Eastwicku (The Witches of Eastwick, r. George Miller), a brzy na to přicházejí dvě nominace na Zlatý globus – v roce 1988 za roli ve filmu Durhamští býci (Bull Durham, r. Ron Shelton) a v roce 1990 za úlohu ve filmu Bílý palác (White Palace, r. Louis Mandoki). Rok po té exceluje společně s Geenou Davisovou v kriminální road movie Ridleyho Scotta Thelma a Louise a za svůj výkon získávají obě oscarovou nominaci. Toto období je na oscarové nominace bohaté – další získává za roli v dramatu George Millera Lék pro Lorenza (Lorenzo´s Oil) a roli obhájkyně v kriminálním snímku Nebezpečný klient (The Client, r. Joel Schumacher).
Při natáčení filmu Durhamští býci se Susan Sarandonová seznámila s hercem a režisérem Timem Robbinsem, který se stal jejím dlouholetým životním partnerem. A tento všestranně nadaný filmař ji konečně dovedl k oscarovému ocenění. V roli řádové sestry Helen, která se snaží odsouzenému vrahovi ulehčit cestu na smrt v dramatu Mrtvý muž přichází (Dead Man Walking), předvedla Susan Sarandonová pod Robbinsovou režií jeden ze svých životních výkonů.
V následujících letech pak Susan Sarandonová natočila řadu snímků, v nichž dokazuje, že s lehkostí umí uchopit role ve filmech různých žánrů. Za úlohu bývalé manželky, která se před smrtí rozhodne smířit své děti s novou nevlastní matkou v romantickém dramatu Chrise Columbuse Druhá nebo první (Stepmom), získala nominaci na Zlatý globus. S Natalií Portmanovou si zahrály matku a dceru, které k sobě obtížně hledají cestu, ve filmu Waynea Wanga Kdekoliv, jen ne tady (Anywhere but Here), s Goldií Hawnovou si zařádily v komedii Rockerky (The Banger Sisters, r. Bob Dolman), matku tápajícímu Orlandu Bloomovi vytvořila v romantickém snímku Camerona Crowea Elizabethtown. Za úlohu v životopisném dramatu Bernard a Doris (Bernard and Doris, r. Bob Balaban) z roku 2006 získala další nominaci na Zlatý globus. V roce 2009 byl na MFF Karlovy Vary uveden snímek režisérky Shany Festeové Dar (The Greatest), kde vytvořila hlavní úlohu společně s Piercem Brosnanem.
Susan Sarandonová se kromě svých uměleckých aktivit také intenzivně věnuje charitativní činnosti, podporuje organizace působící v oblastech válečných konfliktů nebo přírodních katastrof, aktivně se zapojuje do boje za podporu práv menšinových skupin ve společnosti. Patří k umělcům, kteří otevřeně demonstrují své politické názory a vyslovují se k aktuálním společensko-politickým problémům.
|
|
Woody Allen: "Chtěl jsem pracovat v Římě" |
|
Neděle, 24 Červen 2012 22:10 |
Woody Allen točí téměř půl století filmy o vztazích, ale o lásce se prý pořád nedozvěděl vůbec nic. Zmínil to na tiskové konferenci k novince Do Říma s láskou, napsal server Cinemablend. Film bude mimo jiné uveden na závěr karlovarského filmového festivalu a poté půjde do běžné distribuce.
Woody Allen vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (* 1. prosince 1935, New York, USA) je americký filmový režisér, scenárista, spisovatel, dramatik, amatérský klarinetista, herec a komik, čtyřnásobný držitel Oscara. Jedná se o jednoho z mála amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit především jako tvůrci autorských filmů.
Poslední dobou se Allen drží režie a už málokdy hraje, v novince Do Říma s láskou si ale stoupnul i před kameru.
"Jen proto, že tam byla role pro mě. Když píšu scénář a je tam role pro mě, hraju v tom. Jak jsem zestárnul, vhodné role vymizely. Když jsem byl mladší, líbilo se mi, že jsem mohl hrát hlavní role a točit romantické scény se ženami, byla to zábava. Teď jsem starý a můžu hrát akorát vrátného nebo strýčka a podobně, a to mě vlastně moc nebaví. Jen příležitostně, když se nějaká role nabídne, zahraju to."
Už dlouho toužil natočit film v Římě a v pokročilém věku se mu to konečně podařilo. "Mluvil jsem o tom natáčení v Římě léta s lidmi, kteří tam distribuují mé filmy... Chtěl jsem pracovat v Římě a pak přišla možnost sehnat rychle peníze z jediného zdroje. Tak se to prostě sešlo."
|
|