Kampa je malý umělý ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen mlýnskou strouhou Čertovkou. Rozloha ostrova je 2,65 ha.

Ostrov svatého Ludvíka v Paříži, pražská Kampa a bělehradský Ada Ciganlija obsadily první tři místa v žebříčku turisticky nejvděčnějších městských ostrovů světa. Hitparádu sestavil prestižní cestovatelský server VirtualTourist.

Ostrov svatého Ludvíka to u VirtualTourist vyhrál jakožto "nejčistší příklad francouzské uměřenosti". Za jeho možná největší atrakci firma označila zmrzlinárnu Berthillon. Z ostrůvku je překrásný výhled na katedrálu Notre Dame, stojící na sousedním ostrově Cité.

Kampu mnozí považují za nejromantičtější část Prahy. Tato oblast města je tak ohromující, že vypadá skoro neskutečně, soudí VirtualTourist. A všímá si i tzv. Lennonovy zdi, na které lidé z celého světa vzdávají hold zavražděnému členu skupiny The Beatles Johnu Lennonovi.

Kampa dlouho neměla jméno nebo se nazývala jen "Ostrov". Pojmenování "Kampa" (Kampovskej ostrov) se objevuje až v 2. polovině 18. století. Původ tohoto názvu není zcela zřejmý. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.

Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním je jeho pomník z roku 1902.[4] V tomto domě, tzv. Dobrovského nebo Werichově vile, bydleli ze známých osobností kromě výše jmenovaných v letech 1948-1968 básník Vladimír Holan[5] a v letech 1929-1941 historik umění a přední osobnost čs. památkové péče Zdeněk Wirth, který zde má bystu.

Poblíž Sovova mlýna stojí menší dům původně převozníka, který nyní hostí rybí restauraci.

Renesanční dům U Zlatého lva si na náměstíčku Na Kampě postavil v roce 1604 lékárník Jan Jiří Drynk. Dnešní podobu získal objekt v roce 1732 díky přestavbě, kterou vedl Bartolomeo Scotti. Následovalo ještě několik úprav v období klasicismu.

Za zmínku stojí i obyvatel domu U Zlatých nůžek, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací pojmenovaný U Zlatých nůžek.

Sochy
Pomník Josefa Dobrovského - bysta z r. 1891 od Tomáše Seidana na podstavci z r. 1902 od Václava Žďárského. Pomník sem, do sousedství někdejšího Dobrovského bydliště, přemístěn z Vrchlického sadů při úpravě parku po 2. světové válce.
Réva (Dívka s hrozny) - akt dívky z bílého mramoru na pískovcovém podstavci; z r. 1960 od Karly Vobišové.
Sedící dívka - z r. 1965 od Jana Hány, na Kampě od r. 1977. Pískovcová, na podstavci ze sliveneckého mramoru.
Harmonie – socha inspirovaná podobou Šrí Činmoje (autorem je britský sochař Kaivalya Torphy) na Malostranském nábřeží byla odhalena v pátek 23. října 2009.[6]
Jižně od Sovových mlýnů blíže nábřežnímu chodníku se v parku nachází kamenná socha stojící ženy, o které se přehledy soch příliš nezmiňují

V okolí Musea Kampa stojí několik skulptur patřících vesměs tomuto muzeu.
Babies. Při severní straně Sovových mlýnů plastika tří batolat od Davida Černého, která jsou obdobou těch z Žižkovského vysílače.
Titáni, tři dřevěné kmeny, autorkou je Američanka Emilie Benes Brzezinski, na nábřeží jižně od Muzea Kampa, z roku 2002.
na podzim 2009 byla nedaleko Černého batolat umístěna skulptura tvořená kamenným kvádrem na skleněné krychli v kovovém rámu